Baklažán – sázení a pěstování ze semene i v květináči

Baklažán. Plodina, kterou známe i díky jeho specifické barvě, se u nás těší stále větší oblibě. Lehká letní jídla si bez něho mnozí nedokážeme představit.

Chcete znát, jak se o baklažán starat, abyste se od semínka nebo sazenice dopracovali až k plodu?

Jak poznáte, že jde o baklažán?

Je to jednoletá letnička z čeledi lilkovitých, která se při růstu pořádně rozvětví a přináší tmavofialové, černé, bílé, zelené a žluté oválné, podlouhlé nebo kulaté plody s lesklým povrchem, široké 5 až 10 cm. Jejich velikost a tvar záleží na odrůdě a způsobu pěstování. Určitě si ho všimnete také kvůli velkým a silným listům a květům bíléj až fialové barvy. Pokud jim v tom nezabráníte vyvazováním, vyrostou do výšky 40 až 150 cm.

Baklažán a jeho pěstování ze semene

Plánujete dopěstovat baklažán ze semínka? Počítejte s tím, že vám to zabere více času a pozornosti. Bez skleníku, fóliovníku nebo pařeniště se k silné sazenici nedopracujete. Z vysazených semen vám vzejde jen 60 %. Nezapomeňte na to a zasaďte jich dostatečné množství. Klíčit začnou za 14 dní a nejlépe jim to půjde při teplotě 25 °C.

Skleník před vysazením sazenic 7 až 10 dní větrejte, aby sazenice trochu zesílily a na změnu teploty si pomalu zvykly.

Kde a jak baklažán zasadit?

Baklažán jste si předpěstovali, květen se přehoupl do druhé poloviny, jarní mráz už sazenicím neublíží, je čas je vysadit. Baklažánu vyberte místo chráněné před větrem s dostatkem slunce. Nejlépe se mu bude dařit v propustné a výživné půdě při denní teplotě 22 až 28 °C a v noci by se už neměla dostat pod 15 °C. Vyhovují mu stejné podmínky jako paprice a rajčatům. Pokud s pěstováním baklažánu nemáte zkušenosti, ale vypěstovat rajčata a papriku vám nedělá žádný problém, nemáte se čeho bát.

Půdu si aspoň 2 týdny před jejich vysazením pořádně připravte. Na to, aby byla úroda opravdu bohatá, dopřejte půdě dostatek superfosfátů a síranu draselného. Při hnojení postupujte podle návodu na obalu. Abyste půdě při veškeré snaze nakonec víc neuškodili.

Jak na to?

Vytvořte si řádky ve vzdálenosti cca 60 cm. Sazenice saďte ve 30–35 cm odstupech, aby měly dost místa. Kořeny baklažánů se rády roztahují a často sahají až do hloubky 1 metru. Pravidelně je zalévejte. Během růstu a vytváření plodů potřebují vody nejvíc. Když ji baklažánům nedopřejete v dostatočném množství, dá vám to najevo shazováním květů a mladých plodů. Občas je okopejte. V překypřené půdě se jim bude lépe dařit.

Na jedné rostlině nechte 3 až 7 plodů. Zbytečně ji nepřetěžujte a vrchol rostliny zaštípněte tak, aby nad nejvrchnějším plodem zůstal jen jeden list.

Baklažán vypěstujete také v květináči a na balkóně. Přesně tak jako rajčata nebo papriku.

Baklažán a jeho choroby

Choroby se v případě baklažánů neobjevují často. Nejvíc je dokáže potrápit mandelinka bramborová. V boji s ní můžete použít přípravky určené pro rajčata. Snažte se vybrat takové, aby újmu neutrpěly i včely a nebyly toxické pro vás. Při ředění postupujte podle návodu na obalu.

Kdy utrhnout/sbírat baklažán

Při sběru baklažánů nečekejte, až úplně dozrají. Zhořknou a změknou a vaše snaha vyjde nazmar. Poznačte si, kdy baklažány odkvetly. O 30 dní později je můžete sbírat. Plody za tu dobu nabudou typickou barvu a velikost. Z první úrody se můžete těšit už v polovině srpna. S baklažánem odřežte aspoň 2 cm stopky, abyste nenarušili plod a baklažán mohli skladovat déle. Při dobrém způsobu uskladnění vám vydrží i 3 týdny.

Proč baklažán zařadit do svého jídelníčku?

U baklažánu si v první řadě všimnete jeho barvy. V sobě však skrývá mnohem více tajemství, o kterých byste měli vědět:

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 13.07.2020
Posledná aktualizácia: